Oddělení aerologických a přízemních pozorování

Přízemní pozorování

Přízemní pozorování na stanici Praha-Libuš

Hlavním cílem přízemních meteorologických měření je získat informace o meteorologických prvcích (tlak, teplota, vlhkost, směr a rychlost větru,..) a jevech (mlha, déšť, bouřka, sněhová pokrývka, dohlednost,..).

Stanice Praha - Libuš je stanicí synopticko - klimatologickou a zároveň provádí speciální měření ( monitoring přízemní radioaktivity).

Pozorovatel - synoptik každou hodinu měří a pozoruje stav a průběh počasí, tlak, teplotu a vlhkost vzduchu, směr a rychlost větru, množství , druh  a výšku základen oblačnosti, dohlednost, tlakovou tendenci, extrémy meteorologických prvků, množství srážek, stav půdy a speciální jevy. Výsledky měření zakóduje program MONITWIN do tvaru synoptické zprávy z pozemní meteorologické stanice SYNOP, kterou odešle do telekomunikačního centra.

Jednou měsíčně se vytváří klimatologické statistiky, které se následně zakódují do tvaru zprávy CLIMAT. CLIMAT obsahuje měsíční průměrné hodnoty, odchylky a extrémy meteorologických parametrů jako např. tlaku, teploty, tlaku vodní páry, počet dní se srážkami, počet hodin trvání slunečního svitu, atd. Zpráva CLIMAT je posílána do telekomunikačního centra po skončení daného kalendářního měsíce.

Každý den po 7 hod. (SEČ) je odesílána vnitrostátní kódovaná meteorologická zpráva INTER o průběhu počasí za posledních 24 hodin. Tato zpráva je sestavována ze tří pozorování předchozího dne v 7, 14 a 21 hod. SEČ.

Meteorologická stanice Praha - Libuš

Meteorologická stanice Praha - Libuš je součástí sítě meteorologických stanic Světové meteorologické organizace (WMO ).

Číslo stanice : 11520
Jméno         : Praha-Libuš
Zeměp. šířka  : 50°01'
Zeměp. délka  : 14°27'
Nadmoř. výška : 304,24 m

Technické vybavení

- rtuťové teploměry a tlakoměr, vlasový vlhkoměr, anemograf, ombrograf, slunoměr, výparoměr, atd.

- VAISALA MILOS 520 - automatická meteorologická stanice

- BERTHOLD LB 111 Micro Gamma - monitoring radioaktivity

Historie přízemních pozorování

1970 - první experimentální měření  
1971 - pravidelná denní měření (osmkrát denně - každé tři hodiny  00, 03, atd. UTC ) 
1973 - změna režimu měření (každou hodinu kromě termínů dvě hodiny před a po půlnoci)
1991 - instalace Automatické stanice Vaisala MILOS 200
1994 - změna režimu měření (každou hodinu = 24 krát denně)
2003 - instalace Automatické stanice Vaisala MILOS 520