MSG - Meteosat druhé generace

EUMETSAT (Europe's Meteorological Satellite Organisation) je mezivládní evropská organizace zabývající se vývojem a provozem meteorologických družic. Hlavní sídlo má v německém Darmstadtu.

Její počátky jsou úzce spojeny s Evropskou kosmickou agenturou (ESA), která roku 1977 vypustila na oběžnou dráhu první evropskou geostacionární meteorologickou družici, Meteosat 1. Po tomto úspěchu se objevily první myšlenky na evropskou organizaci starající se výhradně o meteorologické družice, a tak byla nejprve v roce 1984 vyčleněna sekce EUMETSAT uvnitř ESA, roku 1986 již jako samostatná organizace. Odpovědnost za systém Meteosat převzala formálně v lednu 1987.

V roce 1991 začal EUMETSAT vyvíjet nový program MSG – Meteosat druhé generace, v současnosti je již druhá družice z této série v operativním provozu s názvem Meteosat 9. Zároveň je zálohována družicí Meteosat 8, což je první Meteosat druhé generace.

Kromě družic geostacionárních vypustil EUMETSAT na oběžnou dráhu také první družici na polární dráze MetOp 19. října 2006. Na tomto projektu úzce spolupracuje s americkou organizací NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration). Zároveň společně provozují další družice na polární dráze, Jason a Jason - 2.

Ovšem EUMETSAT pouze nevyvíjí a neprovozuje meteorologické družice; například v roce 1996 odstartoval projekt PUMA (Preparation for the Use of Meteosat Second Generation in Africa), který je určen africkým národním meteorologickým službám. EUMETSAT jej podporuje spolu se Světovou meteorologickou organizací (WMO).

EUMETSAT sdružuje 26 členských států a 5 spolupracujících členských států. Tento status „spolupracujícího členského státu“ (jinak také „přidružené členství“) umožňuje získávat data z EUMETSATu při nižších členských příspěvcích, ale na druhé straně tyto státy nemají práva rozhodovat. Přidružené členství je předpokládáno pouze na přechodnou dobu (3 – 5 let), poté by se „spolupracující státy“ měly stát plnoprávnými členy EUMETSATu. První stát, který prošel celým procesem, bylo Slovensko.

Členské státy: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Nizozemí, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a Turecko.

Spolupracující členské státy: Bulharsko, Estonsko, Island, Litva a Srbsko.

Vývoj vztahu EUMETSATu a ČR

Československo bylo první ze středoevropských států, jehož meteorologické služby (ČHMÚ a SHMÚ) podepsaly v únoru 1992 dvoustrannou dohodu o využití dat z Meteosatu. Od října 1991 může široká veřejnost pravidelně sledovat snímky z družice Meteosat na televizních obrazovkách, zpočátku na kanále OK3 v rámci relace "Každá sudá počasí". Nyní jsou uváděny v relacích České televize.

Dvojstranná dohoda o využívání dat z Meteosatu byla několikrát prodloužena a platila až do konce roku 2004.

Na přelomu května a června 2004 se v Praze konala výroční konference EUMETSATu (vůbec poprvé se tato konference konala v jiném než členském státě), na níž byla 31. května 2004 podepsána smlouva o přistoupení ČR k EUMETSATu formou přidruženého členství.

V listopadu 2005 byla v hlavním sídle EUMETSATu slavnostně vztyčena česká vlajka. Spolu s naší vlajkou stoupaly vzhůru také litevská a lotyšská vlajka.

Od ledna 2008 byly vedeny přístupové rozhovory o plném členství v organizaci EUMETSAT, 22. června 2009 byla podepsána dohoda o plném členství ČR v EUMETSATu. Za ČR ji podepsal ministr životního prostředí Ladislav Miko, za EUMETSAT generální ředitel Lars Prahm.

15. dubna 2010 byla ratifikace úspěšně dokončena a Česká republika se stala oficiálně plným členským státem EUMETSATu.

Snímky z evropských meteorologických družic Meteosat podléhají licenci EUMETSATu. Více o licenční politice EUMETSATu zde.