Český hydrometeorologický ústav

MSG - Meteosat druhé generace

EUMETSAT


 

SEVIRI - popis přístroje

Hlavní stránka družicového oddělení
Úvodní stránka družic MSG

přístroj SEVIRI u výrobce (Matra Marconi Space, dnes Astrium)
zdroj: EADS Astrium
číslo
kanálu
označení
kanálu
poznámka
1 VIS0.6 solární kanály
2 VIS0.8
3 NIR1.6
4 IR3.9 atmosférické okno
5 WV6.2 absorpce vodní páry
6 WV7.3
7 IR8.7 atmosférické okno
8 IR9.7 absorpce ozónu
9 IR10.8 atmosférické okno
10 IR12.0
11 IR13.4 absorpce CO2
12 HRV solární kanál,
vysoké rozlišení
seznam spektrálních kanálů přístroje SEVIRI
 

Hlavním užitečným zařízením na palubě družice MSG je přístroj SEVIRI (Spinning Enhanced Visible and Infrared Imager) postavený firmou Matra Marconi Space (dnes firma Astrium, součást konsorcia EADS). Jeho úkolem je pořizovat snímky Země v 11 úzkopásmových spektrálních kanálech a jednom širokopásmovém s vysokým rozlišením (kanál HRV). Zařízení je umístěné v ose družice, jeho váha je 260 kg, celková výška 2,4 m a průměr 1 m. V podstatě je to dalekohled o průměru primárního zrcadla 0,51 m. Jeho optická soustava se skládá ze skenovacího zrcadla umístěného pod úhlem 45°, které je možné vychylovat z této základní polohy v rozsahu ±5,5°, a dále z primárního, sekundárního a terciálního zrcadla. V ohniskové rovině jsou pak umístěna polovodičová detekční čidla pro jednotlivé spektrální kanály. Aby bylo možné pracovat v infračervené oblasti spektra, jsou detektory infračervených kanálů chlazené na teplotu 95 K velkým pasivním chladičem.

 

schéma přístroje SEVIRI
zdroj: EUMETSAT; upraveno

schéma optické soustavy přístroje SEVIRI
zdroj: EUMETSAT; upraveno
 

Přístroj sleduje okolí průzorem na boku družice. Za ním je pak skenovací zrcadlo, které odráží přicházející záření dovnitř dalekohledu. Při otáčení družice kolem osy, které se děje rychlostí 100 otáček za minutu, sleduje přístroj po většinu doby volný kosmický prostor, ale na chvíli se v jeho zorném poli objeví Země a každé čidlo přístroje zaznamená jeden řádek obrazu. Poté se skenovací zrcadlo nepatrně vychýlí a při další otáčce zaznamená přístroj další řádek. Tento postup se označuje jako skenování.

 

zdánlivé rozložení detektorů v ohniskové rovině
 

Pro urychlení skenování jsou pro každý spektrální kanál umístěny v ohniskové rovině hned tři čidla (pro kanál HRV dokonce devět) a tak jsou snímány tři řádky naráz. Čidla jsou rozdělena do několika celků, záření je v ohniskové rovině pomocí zrcadel rozděleno do několika svazků a vedeno k jednotlivým skupinám čidel. Jedním celkem jsou detektory pro solární kanály. Tyto detektory není třeba chladit, jsou udržovány na teplotě 20°C. Detektory ostatních kanálů jsou naopak chlazeny na teplotu 95 K.

 

schéma skenování
zdroj: EUMETSAT; upraveno
 

Skenování probíhá od jižního pólu Země k severnímu. Celkem je k vytvoření jednoho snímku třeba 1250 otáček družice. Poté se skenovací zrcadlo vrací do výchozí polohy. Celý tento cyklus trvá 15 minut. Datový tok surových dat  z přístroje je přitom 3,2 Mbit/s.

 

Výsledné snímky mají rozměr 3712x3712 pixelů pro normální kanály a 5568x11136 pixelů pro kanál HRV. Každý pixel je reprezentován 10-bitovou hodnotou.

 

Hlavní stránka ČHMÚ