Modelové předpovědi ve vybraných profilech v povodí Berounky jsou pravidelně předávány na VHD povodí Vltavy s.p., pro širokou veřejnost jsou výsledky k dispozici na níže uvedené internetové adrese, jedná se o předpovědi vodních stavů a průtoků na 48 hodin. V mimořádných případech (např. jarní tání) lze předpověď prodloužit až na 10 dní.

Předpovědi počasí pro oblast Plzeňského a Karlovarského kraje. Všeobecné předpovědi jsou určeny pro širokou veřejnost a bývají distribuovány především prostřednictvím médií. Obsahují vývoj synoptické situace, oblačnost, meteorologické jevy, interval minimálních a maximálních denních teplot, směr a rychlost větru, mohou být doplněny výstražnými informacemi na nebezpečné povětrnostní jevy. Speciální předpovědi se soustředí na prognózu meteorologických prvků, jež jsou důležité pro daný obor lidské činnosti, jako např. údržba komunikací, stavebnictví, zemedělství, energetiku, mobilní operátory apod.
Podle délky předpovědního období se vydávají následující druhy předpovědí:  Velmi krátkodobé předpovědi - doba platnosti do 12 hodin od termínu vydání, krátkodobé předpovědi - na dnešní a zítřejší den, střednědobé předpovědi - především na druhý a třetí následující den, výhled až na sedm dní.

V rámci zprovoznění dálničního úseku D5 Plzeň - Rozvadov bylo v roce 1997 předpovědní pracoviště požádáno o meteorologické zabezpečení zimní údržby dálnice. V té době nadstandardní činnost jsme zpočátku zajistili vedením meteorologa v hotovosti ve večerních hodinách a občasnými nočními službami, od zimy 1999/2000 pak nepřetržitou službou s 12-hodinovými směnami. Následovalo smluvně podložené zabezpečení údržby městských komunikací pro Plzeň a Cheb a rozšiřovala se spolupráce s krajskými správami údržby. V roce 2002 získalo pracoviště neomezený přístup k datům ze silničních meteorologických stanic, což významně přispělo k rozvoji aplikace silniční meteorologie ? viz články publikované v Meteorologických zprávách 2005/2 a 2006/2. Kromě pravidelných regionálních seminářů pro dispečery zimní údržby se podílíme na školení dispečerů i meteorologů v rámci celého území ČR. Od roku 2001 těsně spolupracujeme s německou službou DWD (výměna dat, silniční kód SH70 a BUFR), prostřednictvím konference SIRWEC i s další mezinárodní komunitou.

Po zdokumentování případů tornád v Dílech na Rokycansku (1997), v okolí Teplé (1998) a po silné bouři, která zasáhla Plzeň (1999) se pracoviště zapojilo do systematického dokumentování podobných případů v rámci grantů GA ČR 205/00/1451 a GA ČR 205/00/0114. Kromě dokumentace nebezpečných projevů bouří jsme se zaměřili na zdokonalování předpovědních metod. V letech 2000?2003 se na pracovišti ve spolupráci s Ústavem fyziky atmosféry provozně počítala energie CAPE a s průběžným zveřejňováním výsledků na internetové stránce pobočky. Současně se ve spolupráci s firmou Swing odlaďoval program TEMP, který je od roku 2004 využíván v provozu ČHMÚ pro výpočty několika modifikací CAPE. Další činnost byla zaměřena na aplikování hodografu větru. Výsledky těchto odborných aktivit jsou publikovány v Meteorologických zprávách 2004/3  2007/5. Od roku 2006 se pro sledování vlivu změn výškového větru na vývoj oblačnosti využívá IP kamera instalovaná na střeše budovy pobočky.

Od roku 2000 spolupracujeme s německou meteorologickou službou DWD v Mnichově a vzájemně se informujeme o vydaných výstrahách formou dvojjazyčných formulářů. V roce 2001 byla spolupráce rozšířena o regionální pracoviště v Lipsku a Ústí nad Labem (viz informace na webové stránce Euroforecaster (http://www.euroforecaster.org/newsletter10/warningcooperation.pdf) , v roce 2005 pak o polskou předpovědní službu ve Wroclawi. Od roku 2007 koordinujeme zapojení ČHMÚ do evropského projektu Meteoalarm.